- Kvantový útok na těžbu Bitcoinu by vyžadoval energii srovnatelnou s malou hvězdou, což jej činí v praxi fyzikálně nereálným a nedosažitelným.
- Většina medializovaných kvantových průlomů představuje spíše vědecké divadlo než skutečnou hrozbu.
- Skutečným rizikem zůstává bezpečnost peněženek, proto vývojáři již dnes připravují aktualizace, které ochrání síť před budoucím pokrokem.
Bitcoin čelí v roce 2026 neustálým spekulacím o tom, zda rozvoj kvantových technologií nezpůsobí jeho náhlý kolaps. Magazín CoinDesk však upozorňuje, že akademický výzkum vykresluje mnohem střízlivější obraz, podle něhož současné obavy z ovládnutí sítě kvantovými stroji narážejí na neúprosné limity fyziky.
Bitcoin a bariéra hvězdné energie
Kryptografická ochrana nejznámější kryptoměny stojí na dvou pilířích, přičemž každý z nich reaguje na kvantovou hrozbu jinak. Prvním je těžba založená na algoritmu SHA-256. Přestože Groverův algoritmus teoreticky nabízí zrychlení hledání bloků, praktická realizace naráží na extrémní náročnost. Podle studie týmu BTQ Technologies z března 2026 by útočník na ovládnutí sítě potřeboval hardware s $10^{23}$ qubity.
Takový stroj by spotřeboval přibližně $10^{25}$ wattů, což představuje zhruba 3 % energetického výkonu Slunce. Pro srovnání, celá současná infrastruktura Bitcoinu spotřebovává jen 15 gigawattů. Akademici proto konstatují, že 51% útok pomocí kvantového počítače není jen drahý, ale pro jakoukoli pozemskou civilizaci fyzikálně nedosažitelný.
Kvantové rekordy jako mediální divadlo
Mnoho titulků o prolomení šifer kvantovými počítači vnímáme podle odborníků jako čistý marketing. Peter Gutmann a Stephan Neuhaus ve své práci podrobili kritice několik úspěchů posledních dvou desetiletí. Zjistili, že výzkumníci často podvádějí. Používají čísla, jejichž faktory leží blízko sebe, nebo nejtěžší část výpočtu provedou na běžném počítači a kvantovému stroji přenechají jen triviální závěr.
Autoři studie dokonce demonstrovali, že „průlomové“ výsledky čínského týmu dokázaly zopakovat na starém emulátoru počítače VIC-20 za pár vteřin. Podle jejich slov je motivace publikovat něco ohromujícího silná, ale vědecký základ často chybí. Navrhují proto nové standardy, které by zakázaly předběžné zpracování dat na klasických strojích.
Skutečná zranitelnost v peněženkách
Navzdory skepticismu vůči ohrožení těžby, bezpečnost peněženek zůstává legitimním tématem. Shorův algoritmus by teoreticky mohl odvodit soukromý klíč z veřejného, což ohrožuje zejména starší adresy. Výzkumníci z Google naznačují, že potřebný výkon pro takový útok by mohl v budoucnu klesnout, ačkoli konstrukce takového stroje vyžaduje inženýrské pokroky, které dnes neexistují.
Vývojáři Bitcoinu však nespí. Trh odhaduje, že pravděpodobnost zavedení vylepšení jako BIP-360, které snižují riziko pro peněženky, je v nejbližším období až 40 %. Přestože kvantová hrozba existuje, komunita má dostatek času na implementaci post-kvantové kryptografie, dokud stroje schopné takového útoku vůbec vzniknou. Případné propady cen o tisíce dolarů kvůli „kvantovému strachu“ jsou prozatím spíše psychologickou než technickou záležitostí.
*od 2015