- Startup Starcloud plánuje v roce 2026 vypustit satelit Starcloud-2, který bude jako první v historii těžit digitální měny přímo ve vesmíru.
- Vesmírná těžba využívá nepřetržitého slunečního záření a přirozeného chladu vakua, což drasticky snižuje provozní náklady a ekologickou zátěž na naši planetu.
- Společnost již požádala úřady o povolení k vybudování obrovské konstelace tisíců satelitů, které vytvoří globální infrastrukturu pro umělou inteligenci a výpočty.
Bitcoin představuje v současnosti jeden z nejvýznamnějších technologických fenoménů, který neustále hledá nové způsoby efektivního fungování. Podle nejnovějších informací, které přinesl portál Bitcoin.com, se hranice digitální infrastruktury brzy rozšíří až za hranice naší atmosféry do blízkého vesmíru.
Bitcoin a revoluce v podobě vesmírných datových center
Společnost Starcloud se sídlem v Redmondu mění pravidla hry v oblasti výpočetní techniky. Jejím cílem je umístit datová centra na nízkou oběžnou dráhu Země. Tento krok umožní firmě využívat neustálou solární energii a přirozené chlazení, které poskytuje vesmírné vakuum. První koncept byl úspěšně otestován v listopadu 2025, kdy raketa Falcon 9 od SpaceX vynesla satelit Starcloud-1 s procesory Nvidia.
V roce 2026 plánuje firma vyslat většího nástupce. Satelit Starcloud-2 ponese kromě grafických čipů také specializovaný hardware pro těžbu kryptoměn, známý pod zkratkou ASIC. Generální ředitel Philip Johnston uvedl, že věří v prvenství při vytížení první mince přímo ve vesmíru. Těžební hardware poslouží jako ideální testovací nástroj pro tento nový energetický model.
Efektivita a udržitelnost mimo planetu Zemi
Orbitální těžba přináší dvě zásadní výhody, které na povrchu Země nenajdeme. Satelity na speciálních drahách přijímají sluneční světlo téměř nepřetržitě. To eliminuje střídání dne a noci či nepříznivé počasí, které běžně omezuje solární elektrárny. Zároveň vakuum funguje jako gigantický chladič. Radiátory tak odvádějí odpadní teplo přímo do prostoru bez nutnosti obrovského množství vody.
Starcloud odhaduje, že tyto podmínky sníží náklady na energii až o 90 % ve srovnání s pozemskými zařízeními. Podobné úspory očekávají i v oblasti emisí uhlíku. Těžební stroje stojí několik tisíc dolarů, což je zlomek ceny špičkových procesorů pro umělou inteligenci. Proto představují efektivní způsob, jak zpeněžit přebytečnou energii z orbitálních solárních polí.
Ambice a výzvy orbitální infrastruktury
Startup již podal žádost na Federální komisi pro komunikaci (FCC). Žádá v ní o schválení konstelace až 88 000 satelitů. Johnstonova dlouhodobá vize zahrnuje výstavbu obrovského datového centra o výkonu 5 gigawattů. Navzdory nadšení však projekt čelí vážným překážkám. Hardware musí odolávat silné radiaci, extrémním výkyvům teplot a hrozbě srážky s vesmírným odpadem.
Kritici upozorňují na logistickou náročnost údržby takových systémů. Jakákoli porucha na oběžné dráze vyžaduje komplikované řešení. Přesto klesající ceny za vynesení nákladu do vesmíru zvyšují proveditelnost celého plánu. Pokud mise Starcloud-2 uspěje, kryptoměnový svět zažije historický milník, který definitivně propojí digitální finance s vesmírným průmyslem. Progres v efektivnosti hardwaru navíc znamená, že tato zařízení mohou v kosmu spolehlivě sloužit delší dobu.
*od 2015