- Bitcoin využívá k zabezpečení své sítě energeticky náročného mechanismu, avšak stále více těží z obnovitelných zdrojů energie.
- Datová centra pro umělou inteligenci vykazují raketový růst spotřeby, přičemž jejich provoz závisí zejména na lokálních elektrických sítích.
- Flexibilita těžby kryptoměn nabízí možnosti pro stabilizaci sítí, zatímco umělá inteligence pomáhá optimalizovat celkové řízení spotřeby energie.
Bitcoin a umělá inteligence představují dva technologické fenomény dnešní doby, které s sebou přinášejí masivní poptávku po elektrické energii. Oba sektory čelí ostré kritice kvůli uhlíkové stopě. Společnosti i ekologové proto naléhavě hledají odpovědi na otázku, která z těchto inovativních technologií zatěžuje naši planetu podstatně více, uvádí zpráva CoinEdition.
Spotřeba a udržitelnost sítě Bitcoin
Těžba nejznámější kryptoměny funguje na principu proof of work, kde speciální hardware nepřetržitě řeší složité kryptografické hádanky. Tento proces zajišťuje decentralizovanou bezpečnost celé sítě, ale zároveň vyžaduje ročně přibližně 145 až 165 terawatthodin elektřiny. Takové množství energie odpovídá roční spotřebě středně velkých evropských států, například Polska. Analytici odhadují roční emise tohoto odvětví na 65 až 75 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého.
Těžaři kryptoměn však velmi aktivně vyhledávají nejlevnější dostupné zdroje na trhu. Tento ekonomický tlak je přirozeně směřuje k přebytečné a nevyužité energii. Současné studie potvrzují, že udržitelné zdroje, včetně solární, větrné či jaderné energie, pokrývají 52 až 58 % potřeb celé sítě. Efektivita těžebního hardwaru se navíc neustále zvyšuje, což pomáhá tlumit nekontrolovaný růst celkové poptávky po proudu. K lepším ekologickým výsledkům přispívají i moderní technologické nástavby, které zpracovávají transakce mimo hlavní blockchain.
Expanze datových center umělé inteligence
Umělá inteligence zažívá v posledních letech explozivní nárůst a její infrastruktura vyžaduje obrovské shluky výkonných grafických procesorů. Trénink pokročilých modelů a následné generování odpovědí pro stovky milionů uživatelů probíhá v obrovských datových centrech. Tato zařízení potřebují nepřetržité napájení a mimořádně silné chladící systémy. Celková spotřeba světových datových center již přesahuje hranici 500 terawatthodin za rok. Samotný podíl úkolů spojených s umělou inteligencí v tomto objemu prudce stoupá.
Jediné zadání pro chatovacího bota spotřebuje desetkrát až padesátkrát více energie než běžné vyhledávání na internetu. Uhlíková stopa těchto operací přímo závisí na lokálním energetickém mixu dané země. Velcí poskytovatelé cloudových služeb staví svá centra v regionech, kde lokální sítě stále spalují ve velkém uhlí a zemní plyn. Emise samotné umělé inteligence dosahují 33 až 80 milionů tun oxidu uhličitého, ale s očekávaným rozvojem infrastruktury mohou tato čísla v nejbližší době dramaticky narůst.
Budoucí kooperace dvou technologických světů
Porovnání obou sektorů ukazuje zásadní rozdíly v jejich chování a růstu. Zatímco spotřeba kryptoměny vykazuje relativně stabilní a předvídatelný trend, poptávka po výpočetním výkonu pro umělou inteligenci roste tempem 15 až 30 % ročně. Těžební farmy navíc nabízejí obrovskou výhodu ve své flexibilitě. Majitelé dokáží tato zařízení kdykoli vypnout nebo zapnout podle aktuálního zatížení sítě. Tímto způsobem pomáhají stabilizovat elektrické sítě, které využívají nestálé obnovitelné zdroje.
Datová centra pro umělou inteligenci takovou volnost nemají, protože uživatelé vyžadují okamžité odpovědi v reálném čase bez jakéhokoli přerušení. Obě odvětví však mohou v budoucnosti vytvořit zajímavou synergii. Pokročilé algoritmy umělé inteligence již dnes pomáhají optimalizovat toky energií a zvyšují efektivitu chlazení. Vývojáři neustále zlepšují architekturu čipů a hledají způsoby, jak snížit energetické nároky na jeden výpočet. Úspěšná dekarbonizace digitální ekonomiky bude vyžadovat masivní investice do zelených zdrojů a nové politické rámce pro transparentní měření uhlíkové stopy.
*od 2015